Reklama
 
Blog | Tomáš Orlík

S hodnoceními práce Vlády ČR se roztrhl pytel

Renomované i ty ostatní noviny, časopisy v posledních dnech hodnotí práci Vlády ČR. Proč už teď?

Možná je to mým výběrem četby tisku a výběrem poslechu rozhlasových stanic v ČR (zejména za volantem vozu). Zdá se mi však, že se naše média pustila do hodnocení práce nové vlády a že naprosto předvládá kritický pohled. Od vyslovení důvěry nové vládě Poslaneckou sněmovnou uplynou 10.12. teprve 4 měsíce. To je hodně brzy na zásadní hodnocení. Podíváme-li se na ČR jako na firmu s obratem přes 3 biliony CZK, tak moudří akcionáři (voliči) by pokývali hlavou a vyčkali, ti méně moudří by začali s hodnocením postaveným na dojmech a prvotních pocitech.

Co kdyby vyhrál J.P.
Přestože někteří z nás byli 28.5.2010 optimisty do poslední chvíle, parlamentní výhra řekněme rozumných stran s většinou 118 hlasů byla velmi pozitivním překvapením. Že dojde k porážce ČSSD tak velké, že rezignuje její předseda, to jsme myslím nečekali.
Zkusme zavřít oči a představit si pocity opačného výsledku. Známe to, už to tady bylo. Už máte husí kůži z vlády týmu, který setřelil vládu v průběhu předsednictví ČR v Radě EU a pak zbaběle netušil, co s tím? (Je krize, zkusme najít někoho, kdo to odskáče). Pamatujete, že jde o vedení strany myslící si cosi o “malém radárku na jednom nákladním voze”, který komplexitu jednání s USA a NATO nepobral? Není třeba být osobní a adresný: kdo by vedl Vládu ČR víme; ministr zahraničí by ignoroval závazky vůči NATO, ministr financí (nejhorší v naší polistopadové historii) by nás přesvědčoval o skvělém zdraví státní kasy a ministr vnitra by zvažoval řešit “ta děcka” na CzechTechu.

Jisté změny pozorovat lze
Myslím si, že na hodnocení práce naší nové vlády je zatraceně brzo. Je u moci méně než 4 měsíce. Pamatujme si, jak jsme oceňovali, že první návrhy úsporných zákonů šly do PS až po vyslovení důvěry Vládě. Necítím se být kompetentní hodnotit práci jednotlivých ministrů, ačkoliv na ně mám názor postaven na dojmech a prvotních pocitech. Ano, tah na branku může být zásadně větší. Chybí mi dlouhodobá strategičtější koncepce ČR. Status quo však tato (úsporně údržbová) vláda přece jen mění: tu a tam úspory, snaha měnit MO, snahy o změny zavedených nepořádků při stavbách silnic a dálnic, rozum a klid na MPSV, pokusy prostřelit začátek změn školství. Chceme více? Tak kde jsme například byli v den senátních voleb?

Když už hovoříme o pocitech a nikoliv zatím o měřitelných výsledcích: hlavně ať vláda neustupuje odborům a nebojí se. Pořádné úspory a změny ještě ani nezačaly, to mají odboráři slabé nervy na úvod. Mimochodem, odborové centrály ve Spojeném Království tvoří ⅓ elektorátu při volbě šéfa Labour Party.

Počkejme, za rok účtujme. Hlavně ať vláda vydrží, nestranických odbornických katastrof bylo za posledních 12 let nadstandardně mnoho.

Reklama