Do hlavních voleb do Poslanecké sněmovny zbývají čtyři dny. Většina z nás, kdo považujeme volební právo za povinnost, je již pravděpodobně rozhodnuta. V letošních nadmíru rozbouřených společenských vodách se však také mnozí budou rozhodovat na v tomto týdnu. Jak jsem se rozhodoval já?
Východiska
V současné České republice panuje na poměry EU a západního světa v naší historii dosud nepoznaná prosperita doprovázená sociálními jistotami pro slabší část společnosti. Jistá srovnání nabízí např. tento můj starší text: http://orlik.blog.respekt.ihned.cz/c1-59273110-kvantifikovana-cesta-pobaltim Minulý týden mne zaujala informace zveřejněná Respektem, kdy je podle Eurostatu v ČR nejnižší počet lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením z celé EU (u nás 15.4% , druhé je Nizozemsko, a například v Bulharsku a Rumunsku je toto číslo bohužel nad 50%). Po nástupu neblahých struktur díky Opoziční smlouvě začátkem nultých let jsme v posledních letech svědky a účastníky alespoň částečného restartu právního státu a morálky ve společnosti. Nevidím tedy Váňův „sajrajt“ (nemám možnost k němu chodit do stájí) anebo dokonce „nefungující stát“.
Základ úvahy koho volit
Podobně jako v podnikání nejprve zvažuji, jak dopadl můj hlas odevzdaný ve volbách roku 2010 pro ODS. Má očekávání byla, že ODS prosadí: snížení tempa našeho zadlužování (více v rámci společenského smíru nejde), zastavení tlaků na integraci ČR do federalizované Evropy, omezení evropských dotací, důchodovou reformu, konečně restituce církevního majetku a zachování přímých daní na stejné úrovni.
Když nyní provedu vyhodnocení, jsem se skřípáním zubů v kontextu vývoje celého volebního období spojený volič. Dávám ODS 2 mínus až 3. Jsou to dostatečné důvody zvážit vypovězení podpory ODS a zvažovat volbu jiné strany? Ne, nejsou. A to i přes manažerské selhání jinak výborného Petra Nečase.
Nejvíce ODS vyčítám, že se přidala k populistické změně Ústavy zvané Přímá volba prezidenta (bez přesného vymezení jeho pravomocí předem).
Náhled na jiné strany
Samozřejmě, že i přes výše uvedené je zajímavé sledovat předvolební dění a programy jiných stran, jakkoliv jde o volby narychlo, nechtěné a prezidentem cíleně vyhlášené na špatný termín.
Rozhodné NE:
- KSČM – nadále zločinecká organizace mající v programu znárodnění, okradení. Odtud je již jen krůček k internaci a popravě. 40 let stačilo.
- Úsvit – snad jde o špatný vtip, že název je kompatibilní s řeckými fašisty.
- ANO – správný postup by byl: chci se stát politickým lídrem, tak prodám (předám do správy svým lidem) své firmy, prodám média a jdu kandidovat. Pan Babiš to dělá přesně naopak a to k rozhodování stačí. Do jeho minulosti a myšlenkového světa již není třeba dále nahlížet. Obrovský objem státních dotací čerpaných Agrofertem přináší otázku, zda toto je ještě podnikání. (Ano, Berlusconi dal v 90. letech Itálii po dlouhých letech nestability do pořádku a zastavil levici včetně komunistické. U něj však bylo vždy jasné, jaký má program).
- SPOZ – nevolitelná parta pošlapávačů Ústavy s prvky organizovaného zločinu. Naprostý rozpor mezi programem a chováním představitelů strany. Až je mi nakonec Miroslav Šlouf z nich nejsympatičtější.
Výše uvedené strany jsou nesystémové a pro demokracii nebezpečné. U ANO věřím, že jde o projekt na jedno volební období.
Nechci je volit:
- ČSSD – kvůli této straně jsem si teď vytvořil tuto kategorii. Jde přece jen o stranu demokratickou, jakkoliv se Michal Hašek snaží z ní udělat stranu diktátorskou. ČSSD má jako již tradičně největší rozpor mezi tím, co prosazuje pro své voliče, a životním stylem svých představitelů. Postavit si dům z diet a náhrad? Na kávu jen do luxusních hotelů? Krajské oslavy na zámcích a jen pro zvané? Stranu také vede bývalý velmi špatný ministr financí Bohuslav Sobotka (současného pseudoministra Fischera nelze ani počítat) a spoluprivatizátor OKD. Mimochodem k OKD: když tvořím privatizační smlouvu, nelze vidět dopředu, jak se věci vyvinou za 10 let. To se stává. Chybí mi troška pokory při snaze házet odpovědnost na další vlády.
- Hlavu vzhůru – další projekt paní Bobošíkové a Václav Klaus ji vrací pomoc při jeho druhém zvolení, kdy paní Jana šla do poměrně nedůstojné historky „kandiduji za KSČM“, rozuměj „chci, aby zvolili Klause“. Budiž to Václavovi ke cti.
Strany zajímavé a přemýšlení si zasluhující:
- ODS – solidní program. Bude případně dodržen? Výborná Miroslava Němcová a řada dalších. Rozumný výkon v minulém volebním období.
- TOP09 – dobrý výkon v posledních letech. Miroslav Kalousek již dvakrát vyhlášen nejlepším ministrem financí ve středních a východní Evropě. Vynikající, avšak moc proevropský Karel Schwarzenberg.
- KDU-ČSL – dobré základy, dobrá tradice (i když lavírování ještě není zapomenuto). V Praze mají hodně dobrého lídra kandidátky Daniela Hermana.
- Zelení – program až moc doleva, skvělý Ondřej Liška. Zbavte se proudu Matěje Stropnického označujícího americký radar za okupaci a dá se diskutovat.
- Svobodní – nejlepší program ze všech. Vadí mi Machova podpora Zemanovi a Rusnokovi (do ČNB tehdy) v lednu 2013.
Takže závěrem si dovolím nepřesně citovat Mirka Topolánka, minulý týden v E15: „Nadechněte se, myslete na Anglii a ještě jednou to ODS hoďte“.